Kde jsou hranice
ANO, tabule před nádražím vítá každého, kdo přijíždí. Přemýšleli jste někdy o tom, jak nádraží na cestující, na rodáky a výletníky působí? Všichni víme, jak první dojem je důležitý a jak člověka může ovlivnit. Tato skutečnost mne trápí a mrzí mne, že už to není veselé nádraží, plné barevných muškátů a krásného kruhového záhonu, o který se pečlivě starala dlouhá léta velice milá paní Splítková.
Vzpomínám, jaké bylo naše nádraží v jiném století a stále mi zní slova jedné starší paní, která vystoupila se mnou z vlaku. Přijela na sraz bývalých spolužáků a byla v šoku. Pamatovala si jiné nádraží. Byla velmi zklamaná, těšila se na útulné a čisté nádraží plné květin. Vytratil se dobrý dojem a její srdce zaplavil velký smutek. A já se jí vůbec nedivím.
Bohužel, už velmi dlouhou dobu je naše nádraží "SMUTNÉ ". Stále přitahuje vandaly a osoby, které rády sprejují, čmárají a naše nádraží devastují, neváží si ho. Myslela jsem si, když bylo renovováno, že už vše bude jinak. Nová okna, dveře i nový nátěr vandaly neodradily.
Kde jsou HRANICE vandalismu a ničení, které trvají léta.
Bohužel, během krátké doby jsou stěny opět zničené, počmárané a po květinách zůstávají opuštěné truhlíky.
Přemýšlím, proč tomu tak je a jak tuto letitou situaci změnit, jak pomoci, kde jsou hranice trpělivosti.
Vlakem jezdím ráda. Léta jsem dojížděla do zaměstnání, na začátku ještě dřevěnými vagóny s čoudící lokomotivou. Dnes už po kolejích jezdí moderní vlakové soupravy a postupně se renovují i nádraží. Dokonce každý rok se soutěží o nejhezčí nádraží.
Je smutné, že naše nádraží by mohlo získat jen ocenění " neútulné a nehezké nádraží".
Bydlím blízko kolejí a s malou vnučkou chodím mávat strojvůdcům i cestujícím. Společně s holčinami jezdíme vlakem rády a na výlety jezdíme často. Navštívily jsme i Jaroměř, kde je muzeum starých vláčků, lokomotiv atd… , holčičky vláčky milují. Mají všechny knížky o lokomotivách a mašinkách. Pokud cestujeme, těšíme se na každé další nádraží a porovnáváme ho s tím naším.
Neumím jim však odpovědět na otázku, proč naše nádraží je tak "SMUTNÉ" a zanedbané.
Ptám se: "Jak můžeme našemu městečku, NAŠEMU NÁDRAŽÍ, pomoci ?
Bohužel, jsou HRANICE, které sám člověk změnit neumí a nebo nemůže. Ráda bych to změnila, nevím JAK.