Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pozdrav z lázní

07.01.2007 13:52
 

19. 4. 2005 - 11.00 hod.


Zdravím,

z
asílám pozdravy z Karlovy Studánky, kde jsem zatím moc spokojená. Cesta do Jeseníku byla příjemná a zvládla jsem i přesun z nádraží na autobus. Nečekala jsem na zastávce, ale vydala jsem se do města pěšky a s tím mým těhotným kufrem to byl opravdu výkon, test jak na tom s dýcháním opravdu jsem. Štěstí mne zatím neopustilo, dostala jsem prima spolubydlící. Je to velmi milá paní, stejně "mladá" , která tu již byla několikrát. Ráda chodí a okolí již zná. Počasí nám zatím přeje, chystá se ochlazení, uvidíme. Už fouká čerstvý vítr. Na cestách je ještě dost sněhu, vody, bláta, lesy jsou zničené kalamitou, byly tu velké polomy.

Karlova Studánka je útulná a klidná. Pokud tu někdo hledal velký lázeňský ruch, asi je zklamán. Já jsem si ji vybrala pro klid, který mi vyhovuje. Domky na Hubertově a téměř všechny Lázeňské domy prošly rekonstrukcí, jsou upravené, pár se jich ještě opravuje. Zatím mám stále co objevovat. Jeden den jsme byly autobusem na Ovčárně, pěšky na Barborce. Na Praděd jsme si netroufly, protože bychom se zničily. Dvě známé tuto trasu zvládly, ale přišly promáčené a dva dny suší boty. Na Pradědu (1492 m) je ještě hodně sněhu, cesta rozbředlá a bořilo se to hodně, opravdu se moc špatně v měkkém firnovém sněhu chodí. Stále tu hodně lidí lyžuje, děti tu mají ještě soustředění, čilý ruch. Já tu však lyže nemám. Tak jsme se na Barborce vyhřívaly na sluníčku a užívaly si přírody a pohody.

Každý den dopoledne chodím na procedury - prolévám nos, inhaluji vincentku a BS. Silný BS roztok mne dost dráždí, doufám, že pomůže. Léčebný plán mám sestavený optimálně, lékařka mi dala co mohla, při určování je limitována finančními prostředky pojišťovny. Já to mám s dvěstě jedenáctkou ještě dobrý, ale kdo je u "Všeobecné", má to špatný. Hlavně však tu léčí vzduch, dlouhé procházky, tak se snažím. Chodím také na parafín, masáže B jsou vynikající. Rameno mne už bolí méně, doufám, že se úplně zklidní.

Mám se zkrátka dobře, připravuji si teplé oblečení, protože každým dnem je tu chladněji, hlásí velké změny a černé mraky se tu už honí. Vítr již zesílil, ale zatím je vše fajn. Každý den tu na nás sluníčko mrkne. I když vždy jen na kratší a kratší chviličku. Byla jsem jeden večer na koncertě operetek. Samé známé skladby. Včera byly promítány diapozitivy ze Severní Ameriky. Za pár dní budu mít už týden za sebou. Jsem ráda, že tu mám notebook, večer si hraji hry, píšu deníček, snažím se zapsat vše, co jsme celý den dělaly, kam jsme šly, jak se který kopec jmenuje atd…. Jednou týdně mohu na INTERNET. A to je právě dnes, už se těším. Je tu i malý kostelíček. Léčím nejen tělo, ale i duši.



Doufám, že mi pohoda vydrží po celý pobyt. Jsou tu příjemní pacienti. (Momentálně ještě není kapacita dvou jídelen - pět set padesát míst zcela obsazena, přijet má ještě nejméně sto klientů). Osobně se neznáme, ale všichni jsme na jedné lodi, chceme se uzdravit, chováme se k sobě ohleduplně. Líbí se mi, že kolem sebe nechodíme jako ignoranti, ale slušně se pozdravíme, popřejeme si hezký den…. Tak tohle mi u nás doma, na malém městě, chybí. Tam je tolik snobů, kteří sami nikdy nepozdraví, ač jsou o hodně mladší a bohužel, na pozdrav ani neodpoví. A další skupina nezdraví programově, na pozdrav jen čeká. Já jsem zase pro, abych jednou pozdravila já, po druhé třeba ty. Jsem pro přirozenost, na nic si nehraji. Na lidskou hloupost a lhostejnost si nemohu zvyknout. Jsem ráda, že tady se cítím v bezpečí a jako mezi přáteli. Líbily se mi a užívala jsem si společné hodiny zpěvu. Škoda, že pán s harmonikou zítra odjíždí, tím asi naše zpívánky končí. Uvidíme, třeba mezi novými hosty bude nový muzikant.

 

Přeji Ti takovou pohodu, jakou tu mám já, překrásný den