Ž - i - v - o - T ...

Stále mi nejdou z hlavy  dvě sebevraždy celebrit v tomto týdnu. Co vede inteligentní lidi k tomu, aby si sáhli na život? Takové rozhodnutí  dotáhnout do konce, to  není jen tak, chce  to  určitě  pořádnou dávku odvahy,  ztratit  pud  sebezáchovy,  je  to protest? nebo  nahodilá pohnutka změnit  svůj osud  navzdory všemu,  postavit se tváří v tvář Neznámému.... 
Nevím, proč  mě  to  tak  zasáhlo,  proč o tom stále přemýšlím. Možná mě vyděsilo zjištění,  že  v  našem  RODINNÉM  STROMU  ŽIVOTA  -  RODOKMENU,  je  až neuvěřitelně hodně  případů nepřirozených a záhadných úmrtí - nešťastné náhody, sebevraždy, nevyjasněná  úmrtí.  To  mi vrtá  hlavou, to už není samo sebou.  Kde se  stala chyba? -  mohou  za  to geny, jsme v zajetí dědičnosti?,  jde o narušenou  osobnost?  nervovou labilitu ...?? 
Člověk  dostane  do  vínku  určitou  výbavu  a  podle  toho  v  životě  reaguje, řeší nahodilé  situace  a  dané  problémy,  umí  nebo neumí  přijímat prohry a vítězství.
Budu  si  "já" vědět  rady, budu  se  umět  poprat  s  tím, co  na mě čeká,  nad čím ztratím  kontrolu a moc,  zvládnu a překonám úskalí života?

SEBEVRAŽDA = psychický nátlak okolí, tlak paparazzů, politických událostí, rodinných problémů, špatné zdraví?   Kde jsou ty pravé příčiny těchto tragédií ...

Myslím, že bychom měli znát svou minulost, abychom se dokázali vyrovnat s přítomností a nedělali přehmaty v budoucnosti.
Občas člověk osudu nahrává, ale někdy se věci dějí nezávisle na jeho přáních a jeho vlastním vlivu.
Stejně mě zneklidňuje, že tragédie v naší rodině  nejdou jednou větví, ale sbíhají se z obou stran. Co to znamená pro mne?