Velikonoční zvyky a tradice
Proč je středa škaredá
Toto označení prý pochází z toho, že se Jidáš na Ježíše škaredil. Podle lidové tradice se proto v tento den nesmí nikdo mračit, jinak by se škaredil na všechny středy v roce. Někde se také středě říkalo Sazometní nebo Smetná, protože se toho dne vymetaly komíny.
Kde vzal "Zelený čtvrtek" barvu?
Zelený čtvrtek se obvykle vysvětluje na základě zelených bylin, které byly součástí Poslední večeře nebo také podle barvy probouzející se přírody, jelikož se Velikonoce slaví v době, kdy se všechno zelená. Chcete-li v tento den udělat něco pro své zdraví, snězte něco zeleného – špenát, kopřivy, popenec, řeřichu, zelené saláty
Co se nemělo o Velkém Pátku
Je to den hlubokého smutku na památku ukřižovaného Ježíše Krista. Tento den lidé vstávali před východem slunce a omyli se vodou z potoka. Dodržovali přísný půst a nic nepůjčovali ze své domácnosti, tyto věci by mohly být očarovány. Nesmělo se hýbat se zemí, proto se nepracovalo ani na poli ani v sadu. Nesmělo se také prát prádlo, protože by ho prý pradleny namáčely do Kristovy krve.
Co se dělalo na Bílou sobotu
Tento den se uklízelo a bílilo, připravovalo se a chystalo vše na slavné Vzkříšení na boží hod velikonoční. Vařily se obřadní a sváteční pokrmy, pekly se mazance a velikonoční beránci, pletly se pomlázky z vrbového proutí, vázaly se březové metličky a zdobila se vajíčka. V mnoha vsích bylo zvykem, že se doma uhasila všechna ohniště před kostelem vložila hospodyně na hraničku vlastní polínko, a když kněz oheň posvětil, vzala žhavý oharek domů a žehnala jím oheň nový. Skončením bílé soboty se završil také dlouhotrvající půst.
Jak se slavil Boží hod velikonoční
K této neděli patří tradiční velikonoční pokrmy – beránek, mazanec, ale také vejce, chleba a víno, které se dříve světily ráno při mši. Kromě symbolického významu měl tento zvyk i praktický podtext – po období dlouhého předvelikonočního půstu by mohl náhlý přechod k tučné stravě přivodit zdravotní obtíže. Proto se světily pokrmy, které měly tělo na návrat k běžné stravě pozvolna připravovat a kousek z takto posvěceného jídla dostala v tento den každá návštěva, která vešla do domu.
Proč byl pondělek MRSKANÝ
Na velikonoční pondělí chodili dříve dům od domu mládenci za děvčaty a šlehali je pomlázkami spletenými z vrbového proutí, aby byly po celý rok zdravé, veselé a pilné. Mnohde bylo zvykem, že v úterý na oplátku děvčata polévala chlapce vodou, aby byli svěží. Dnes už chodí s pomlázkami většinou jen děti, které za vinšování dostávají nejen malovaná vajíčka, ale i sladkosti.
VELIKONOČNÍ SYMBOLY
BERÁNEK – KŘÍŽ – OHEŇ – SVÍCE – VAJÍČKO – ZAJÍČEK – POMLÁZKA